Už první lékaři lidstva si uvědomovali velký vliv výživy na
lidský organismus. Není těžké pochopit, že jsme to, nebo přesněji z
toho, co jíme. Náš biologický „stroj“ byl „vyrobený“ na „palivo“,
které poskytovala příroda syrové plody, ovoce, zelenina a obilniny,
zpestřené občasným úlovkem. Civilizace, pokrok a potravinový
byznys však přinesly pro náš organismus nevhodné potraviny,
zničené nadměrnou výrobou, ale přizpůsobené chuti, jaká se v
přírodě nenachází. Rafinovaný cukr, vymleté obilniny, přesolené
nasycené tuky, konzervy, sladké nápoje a mnoho dalších
potravinových lahůdek denně útočí na naše organismy. Také v
populárních relacích a příspěvcích v médiích o vaření se všechno
hodnotí podle toho, jak to chutná – ale o tom, jaký to má vliv na
zdraví, nepadne ani slůvko. Jako bychom od dob Hippokrata kráčeli
ne dopředu, ale pomalu zpět. Výsledkem jsou obezita, cukrovka,
kardiovaskulární nemoci, rakovina. O výživě vychází nekonečné
množství článků a knih, vedou se sáhodlouhé diskuse. Maso, mléko,
vejce – ano, nebo ne? Vegetariánství, veganství? Dělená strava?
Taková, nebo onaká dieta? Čemu má člověk věřit a čemu ne? Když
se vůbec zamyslí nad svým zdravím a výživou a chce ji zlepšit, co
má dělat?