Můžeme ovlivnit své sny?

Napsal Okult.bloger.cz (») 27. 8. 2010 v kategorii O lidech pro lidi.., přečteno: 2429×
img01.jpg

Můžeme ovlivnit své sny?


Kina praskají ve švech pod náporem návštěvníků snímku, v němž Leonardo DiCaprio ovlivňuje sny a tím i skutečnost. Je něco takového možné?

Sny představují soubor myšlenek a představ, které během spánku utvářejí vnitřní odpověď na vnější události. Vycházejí přitom z našeho podvědomí, kde jsou smazány hranice mezi minulostí, budoucností a současností, a kde logika ztrácí svůj význam. Žijeme tak ve dvou světech - ve světě bdění s jeho vědními zákonitostmi, logikou a sociálním chováním, a v prchavém světě snění, který ukrývá za svým závojem spánek.

Kdy nejvíce sníme?

Každý normální člověk má za noc 8 až 10 snů, přestože asi 8 % žen a 15 % mužů tvrdí, že sny nemívají. Avšak nejméně 42 % žen a 25 % mužů si po probuzení vzpomene alespoň na jeden sen. Byl vyvrácen názor, že by ženy měly sny častěji než muži, nebo činorodí lidé častěji než pasivní.

Dříve se soudilo, že sny trvají jen několik sekund, dnes se přijímá názor, že sny probíhají víceméně v reálném čase, pouze se jejich obsah velmi rychle přizpůsobuje vnějším a vnitřním podnětům. Rovněž názor, že sny jsou pouze černobílé, už byl vyvrácen.

Slovo vědců

Sen se objevuje v obou spánkových fázích (REM fáze i NREM fáze). Sny v REM fázi bývají velmi živé, barevné a spíše nelogické. První se dostavují asi 70 minut po usnutí a probíhají asi 10 - 30 minut, REM fáze a živé sny se dostavují asi 4x za noc. Pokud člověk několik nocí po sobě neabsolvuje REM fázi a sny, délka REM fáze se v následujících nocích významně prodlužuje.

Ve snovém světě jsou běžné fantastické události, představy a proměny. Často je provází hlubší emoce a působivější vizuální vjemy, než nám může nabídnout svět bdění.

Starověký Egypt

Staří Egypťané byli přesvědčeni, že sny přinášejí poselství jak dobrých, tak i zlých duchů. Ve výkladu snů byli velmi zběhlí, však také nejstarší dochovaný snář pochází právě z Egypta (zhruba z období 2000 př. n. l.).

Egyptští vykladači tehdy rozlišovali sny jak dobrých, tak i zlých lidí. Sny se podle nich zdály oběma skupinám, někdy ale jejich výklad mohl pomoci právě k nepravostem. Proto byli vykladači velmi obezřetní a také velmi drazí.

V Egyptě bylo kromě typického výkladu snů běžné i to, že se lidé nechávali pod účinky různých lektvarů a zaříkávadel uspat a na druhý den ráno, hned po probuzení, si nechávali kněžími sen vyložit. Výklad pak považovali za jakousi formu věštby.

Kněží a vykladači se také snažili utřídit snové symboly a výklady snů podobným stylem jako v dnešních snářích. Jejich výklad byl však postaven na protikladech. Například šťastný sen byl předzvěstí katastrofy, tragický naopak šťastné budoucnosti. V tom se ale oproti moderním snářům velmi liší, protože nelze, aby jeden symbol znamenal u všech lidí jedno a to samé.

Židé hráli prim

Mezi nejlepší vykladače snů v Egyptě pak patřili Židé. známý je příběh o Josefovi, který faraónovi vyložil sen o sedmi vypasených a sedmi hubených kravách. Sedm úrodných a bídných let se naplnilo a Josef se tímto výkladem stal váženým členem faraónova dvora.

Starověké Řecko

Řekové povýšili výklad snů na daleko vyšší úroveň. Stavěli totiž tzv. snová orákula, svatyně, které sloužily čistě pro snění a k výkladu. Asi nejznámější věštírna a orákulum byly v Delfách, kde byl i vytesán nápis Poznej sám sebe!

Mezi starořecké bohy pak patřili Hypnos, bůh spánku, a Morfeus, bůh, který ve spánku sděloval varování a předpovědi budoucnosti. V orákulích se Řekové také často nechávali léčit. Doufali totiž, že je ve spánku navštíví bůh zdraví Asklepion.

Výkladu snů se ale nevěnovaly jen různé „obdařené“ osoby, ale i zcela regulérní filozofové. Mezi nejznámější patří Artemirodos, stoický filozof, který sepsal celou sbírku pěti snářů nazvanou Oneirocrtica. V nich je kladen velký důraz na význam osobnosti člověka a prostředí, ve kterém žije.

Výkladem snů se zabýval i Sokrates, který sny považoval za hlas svědomí. Jeho žák *Platon *se pak domníval, že ve snech žije divoká a nezkrotná část duše.

Arábie

Islám stejně jako křesťanství přikládá snům velkou pozornost. Prorok Mohamed například islám založil na základě věšteckého snu!

V něm prožil cestu do středu světa na zázračném zvířeti al-Burak, jež mělo ženskou hlavu a paví ocas. Korán ale takovýchto snů popisuje více.

Velmi známý je mezi muslimy i ten, kdy ve snu přichází k Mohamedovi anděl Gabriel na stříbrné klisně, aby jej odvezl do Jeruzaléma a odtud do nebe. Tam se Mohamed setkává s Kristem, Adamem a čtyřmi apoštoly a dostává se do ráje, kde obdrží pokyny od Boha.

Indiánské kmeny

Indiánské kmeny v Severní i Jižní Americe používaly výklad snů k určení vhodného místa a času pro lov. U severoamerických indiánů pak bylo zvykem, že své potomky pojmenovávali podle výjevů ze snů té noci, kdy se narodili.

Indiánský šamanismus pak sny neinterpretuje, protože o všem rozhoduje sen samotný. Aby se člověk mohl stát šamanem, musel mít zasvěcovací sen. Šaman beze snů a vizí nebyl šamanem. Indiáni se totiž domnívali, že sny jsou vzkazy jejich ochranných duchů. Různé kmeny pak se sny pracovaly jinak.

Senojové například brali vážně i sny dětí. Vyprávěli si je a snažili se je pochopit. Nabádali děti, aby se ve snu postavily a bojovaly s bytostmi, které jim naháněly strach. Jako jedni z mála se snažili sny také začleňovat do různých skupin.

Křesťanství

V Novém zákoně je popsáno, že boží poselství je předáváno svatým právě skrze jejich sny. Poměrně dobrým příkladem toho je kniha Zjevení.

Přesto se ale ortodoxní křesťanství od vykládání snů striktně odvracelo. Papež Řehoř II. (715–731 n. l.) dokonce vykládání snů pod hrozbou smrti zakázal, protože bylo považováno za styk s ďáblem.

Protestanti se ale snům nebránili. Martin Luther, který se v 16. století odtrhl od římskokatolické církve, považoval sny za užitečné, protože ukazují, jací lidé jsou oproti tomu, jací by chtěli být. Proto lze podle něj ve snech hledat cestu k sebezdokonalení.

Čína

V Číně se při výkladu snů bral do úvahy i zdravotní stav a horoskop snícího. Čínští mudrcové totiž věřili, že ve spánku uniká vědomí z těla a cestuje po různých nadpozemských říších.

Indie

V indické józe slouží práce se sny k ozřejmění principů tzv. nevědomí. Pro jogíny je pak skutečný svět méně reálný než ten snový, protože ve snech se odhaluje skutečný charakter člověka, zatímco v reálu se člověk může přetvařovat.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedna a dvě