DEPRESE..??CO TO VŮBEC JE??..

                         DEPRESE..??CO TO VŮBEC JE??..

Deprese je na nejlepší cestě stát se nejrozšířenější civilizační nemocí.
Spotřeba anti-depresif a léků "zbavujících" úzkosti neustále roste.


Klinický popis deprese je všeobecně znám :

- úbytek vitality, někdy až extrémní, chronická únava.
- nespavost či nadměrná ospalost, nechutenství či naopak tendence vše kompenzovat nadměrným příjmem potravy.
- zmatení, neschopnost soustředit se, výpadky paměti, ztráta kreativity.
- ztráta radosti ze života, pocity viny, (sebeobviňování se), podrážděnost, "černé" myšlenky, smutek, uzavírání se do sebe, atd.


Často se zdá být nezbytné nechat si předepsat a užívat antidepresiva, ale chemio terapie není, či by každopádně neměla být déletrvajícím řešením. Psychoterapeuti bádají po individuálních příčinách těchto stavů, jejich pátrání jsou většinou dlouhodobá a nabízené terapie často nepřinášejí znatelné změny či úlevy.
Audio-Psycho-Fonologie je cestou jak se deprese zbavit. Profesor Tomatis, původně specialista na vady řeči, poslechu a komunikace zjistil, že během aplikace jeho psychosensoriálních technik za účelem zlepšení poslechu také mizí depresivní symptomy.

  Tento objev ho inspiroval k tomu aby úplně přehodnotil dosavadní fyziologické pojetí funkce orgánu sluchu o kterém se do té doby soudilo že slouží pouze k udržování rovnováhy a k vnímání zvuků.
  První a hlavní funkcí sluchu je dodávat neuronickou energii mozku (70 – 90%) , aby dobře fungoval.
Zbaven přínosu zvuko-sensoriálních stimulů se člověk cítí fyzicky i duševně oslaben až vyčerpán, podoben automobilu s vybitou baterií.
  Druhou, neméně důležitou funkcí sluchu je permanentní, nevědomá kontrola sebemenších pohybů těla a udržování aktivního tělesného postoje.
  Za třetí je ucho také smyslem pro vnímání zvuků, což samo o sobě ale v nejmenším nezaručuje, že s ním umíme správně zacházet, jinými slovy správně naslouchat!
  Mnoho nedostatečně slyšících je schopno lépe naslouchat nežli lidé s dobrým sluchem! Uvedení v chod, spuštění mechanismu aktivního naslouchání vyžaduje mobilizaci sválků středního ucha,které umožní vybrat a zaměřit určitý zvuk a zároveň udržovat tělo v aktivní, "naslouchací" pozici. Tato snaha je úzce závislá na existenci chuti či nechuti, touhy či netouhy naslouchat.(komunikovat) Tato chuť, či touha je závislá na stavu naší psychiky. Na vlivu a míře integrace našich emocí současných i minulých.
   Souvstažnost naší psychiky a nervového systému je velice úzká . Působením nervového systému se člověk účastní (či ne-) života ve svém prostředí, navazuje vztahy, komunikuje, jedná, prostě existuje, nebo se naopak ze svého prostředí vyčleňuje a uzavírá sám do sebe. Sluch je stěžejním smyslem komunikace. Nesmírně citlivě reaguje na sebemenší podněty změn nálad a psychiky.
  Tomatisova psychosensoriální poslechová terapie umožňuje v převažující většině případů obnovit ztracenou ušní dynamiku lidí postižených depresemi. Během seancí pacienti znovunabývají ztracenou energii, tonus, aktivní postoj. Chuť komunikovat ožívá stejně tak jako touha po seberealizaci.
  Profesoři van Jaarvel a du Plessis realizovali již v roce 1988 na univerzitě Potchefstroom (JAR) na několika skupinách studentů testy, potvrzující účinost Tomatisovy metody. Jednalo se o zjištění míry úzkosti, vědomí si smysluplnosti životního cíle, vědomí si měřítka vlastního duševního zdraví apod.
  Doplňující testy provedené po 14-ti měsících zřetelně potvrdili přetrvávání pozitivního životního postoje u skupin studentů u kterých byla aplikována APF.