Rodinná fotka
Nikdy jsem si nemyslela, že by se mi mohlo přihodit něco zvláštního. Ale když jsem si jednou večer četla knížku, zaslechla jsem nějaké zvuky (ten den jsem byla sama doma). Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost. Myslela jsem si, že sousedovic kočka něco dělá venku. Když ty zvukynepřestávaly, tak jsem se šla dívat na televizi, ale i přesto jsem je slyšela. Vycházely z předsíně. Už mi to lezlo na nervy, a tak jsem vztala z křesla a šla se podívat co to je. Jakmile jsem vstala, zvuky přestaly. Mně to nedalo a otevřela jsem dveře. V předzíni jsem viděla spadnutou fotku, která byla vyfocená ještě předtím než zemřel dědeček. Sklo bylo rozbité, a tak jsem uklidila střepy a fotku dala na stolek. Když se rodiče vrátlili, ptali se mě proč jsem tu fotku sundala. Řekla jsem jim, co se stalo, ale oni mi nevěřili, protože sklo u fotky bylo zase celé. Ale i přesto se mi na ní něco nezdálo. Dědeček, který už zemřel se na té fotce usmíval, ale předtím se nesmál. Tím jsem si jistá.