TAROT A ELEMENTY
Staří si představovali Oheň, Vodu a Vzduch jako čisté elementy. Byly spojeny se třemi dříve uvedenými
kvalitami: Bytím, Poznáním a Štěstím. Korespondují také s tím, co Hindové nazývali tři guny – sattva, radžas a
tamas, které se dají přibližně přeložit jako »klid«, »činorodost« a »netečná temnota«. Alchymisté měli podobné
tři principy energie, z nichž měly být sestaveny všechny existující jevy: Síru, Rtuť a Sal. Síra představuje
aktivitu, energii a chtění; Rtuť je fluiditou, inteligencí, a schopností předávat; Sůl je vehikulum (tělo) těchto
dvou forem energie, má však vlastní kvalitu, která na ně zpětně působí.
Student musí mít celé toto třídílné rozdělení neustále na paměti. V některých případech bude jedna řada
pokládána za vhodnější než ty ostatní. Soustřeďme se pro tuto chvíli na řadu Oheň, Voda a Vzduch. Tyto
elementy představují v hebrejské abecedě písmena Šin, Mem a Alef. Kabbalisté je nazvali tři matky písmen. V
této zvláštní skupině jsou tři elementy, o nichž se tu mluví, výlučně duchovními formami čisté energie;
manifestovat se mohou smyslům pouze tak, že se jich dotýkají, a pak vykrystalizují ve čtvrtý element, kterému
dali název »Země«, a zastupuje ho poslední písmeno abecedy, Tau. Je to tedy zcela odlišná interpretace ideje
Dcery, která se zde považuje za protějšek trojúhelníku. Je to číslo deset, které je na obrázku zavěšeno na čísla 7,
8, 9.
Tyto dvě interpretace je třeba mít na mysli současně. Kabbalisté, kteří vymýšleli tarot, pak šli dál, až z
těchto extrémně abstraktních idejí vytvořili obrazy Otce, Matky, Syna a Dcery, které nazvali Král, Královna,
Princ a Princezna. Je to matoucí, ale říkali jim také Rytíř, Královna, Král a Princezna. Někdy se také Princ a
Princezna nazývají »Císař« a »Císařovna«.
Důvod tohoto zmatku bývá spojován s naukou o Bláznovi tarotu, s legendárním Poutníkem, který získal
Královu dceru; legenda, která souvisí se starým a výjimečně moudrým plánem, kdy se volba následníka trůnu
odehrává tím způsobem, že musí dobýt Princeznu před ostatními nápadníky svými schopnostmi. (Frazerova
Zlatá ratolest je na toto téma autoritou.)
Pro balíček karet, o němž se právě mluví, se pokládalo za lepší přijmout názvy »Rytíř«, »Královna«,
»Princ« a »Princezna«, jež mají představovat řadu Otec, Matka, Syn a Dcera, protože si to vyžaduje zmíněná
nauka, která je mimořádně spletitá a obtížná. Otec je »Rytířem« proto, že je zobrazen, jak jede na koni. Bude to
možná jasnější, popíšeme-li tyto dva hlavní systémy, hebrejský a pohanský, jako by byly (a opravdu vždy byly)
konkrétní a oddělené.
9 Podobně je magnetická schopnost ohnivou kvalitou železa, jeho vodivost je kvalitou vzdušnou, a jeho
hmotnost a tvrdost je kvalitou zemskou. Hmotnost je navíc jen funkcí křivky »časoprostorového kontinua«:
»Země je trůnem Ducha«.Hebrejský systém je jednoduchý a nevyvratitelný; postuluje Otce a Matku, z jejichž spojení vzniká Syn a
Dcera. Zde končí. Je to jen pozdější filosofická spekulace odvozovat dvojici Otec–Matka z manifestované
jednoty, a ještě později hledat zdroj této jednoty v Nicotě. Je to nepropracované, konkrétní a omezené schéma,
se svým bezpříčinným počátkem a jalovým koncem.
Pohanský systém je kruhový, sebezplozující, sebezáchovný, sebeobrozující. Je to kolo, na jehož ráfku je
Otec–Matka–Syn–Dcera; pohybují se kolem nehybné osy nuly; sjednocují se ve vůli; transformují se jeden v
druhý; na tomto orbitu není ani počátku, ani konce; nikdo není výš nebo níž než druhý. Rovnice
»Nula=Mnoho=Dva=Jedno=Vše=Nula« se mlčky předpokládá v každém módu existence tohoto systému.
Ať je to jakkoliv obtížné, bylo dosaženo přinejmenším jednoho žádoucího výsledku: vysvětlilo se, proč
má tarot čtyři karty s figurou, a ne pouze tři. Vysvětluje to také, proč existují čtyři barvy. Tyto čtyři barvy jsou
pojmenovány následovně: »Hole«, se přisuzují Ohni; »Poháry« Vodě; »Meče« Vzduchu; a »Disky« (»Peníze«,
nebo »Pantákly«) Zemi. Student si této souhry a vzájemné záměny čísla 4 povšimne. Je důležité, aby si také
všimnul, že se číslo 4 účastní dokonce i desetinásobného uspořádání. Strom Života může být rozdělen do čtyř
úrovní: číslo 1 odpovídá Ohni; čísla 2 a 3 Vodě; čísla 4 až 9 Vzduchu; a číslo 10 Zemi. Toto rozdělení je ve
shodě s analýzou člověka. Číslo 1 je jeho duchovní esencí bez kvality či kvantity; čísla 2 a 3 představují jeho
tvůrčí a dědivé síly, jeho plodnost a inteligenci; čísla 4 až 9 popisují jeho duševní a morální vlastnosti tak, jak se
koncentrují v lidské osobnosti; číslo 6, abychom tak řekli, je hmatatelným provedením čísla 1, a číslo 10 se
vztahuje k Zemi, která je ztělesněním předcházejících devíti čísel. Jména těchto částí duše jsou: 1 je Jechidah; 2
a 3 je Chiah a Nešamah; 4 až 9 je Ruach; a konečně 10 je Nefeš.
Tyto čtyři úrovně ještě navíc analogicky porovnáme s tak zvanými »čtyřmi světy«, abychom pochopili
podstatu, na kterou bychom měli s veškerou potřebnou rezervovaností poukázat, totiž na podstatu platónského
systému. Číslo 1 je Acilut, svět archetypů; číslo 2 však je dynamickým aspektem čísla 1, a je to praktický atribut.
Číslo 3 je Briah, stvořitelský svět, v němž vůle Otce nabývá konečné podoby tak, že oplodní Matku právě tak,
jako spermie tím, že oplodní vajíčko, umožní reprodukovat podobu svých rodičů. Čísla 4 až 9 zahrnují Jeciru,
svět tvořivý, v němž se vytváří intelektuální podoba, jevová forma ideje; a tento duševní obraz se zviditelňuje a
smyslově projevuje v čísle 10, je to Ašiah, hmotný svět.
To, že si projdeme všechny tyto matoucí (a někdy očividně protikladné) atributy s neúnavnou trpělivostí a
nezdolnou energií, nakonec přispěje ke snadné srozumitelnosti, k porozumění, které je nekonečně jasnější než
jakákoliv intelektuální interpretace. Je to základní cvičení na cestě k zasvěcení. Pokud je někdo mělkým
racionalistou, může být docela snadné hledat chlupy v těchto atributech a semifilosofických hypotézách, nebo v
něčem, co je hypotézám blízké; ale je právě tak snadné matematicky dokázat, že je nemožné odpálit golfový
míček.
Až dosud byl hlavním tématem tohoto eseje Strom Života, v podstatě sefiroty. Teď je dobré začít
uvažovat o vztazích sefirot mezi sebou. (Viz obrázek, Dodatek B.). Všimněme si, že na celé struktuře Stromu
Života se podílí dvaadvacet linií. Ve vhodnou dobu vysvětlíme, jak korespondují s písmeny hebrejské abecedy.
Zmíníme se i o tom, že v některých ohledech způsob, jakým jsou spojeny, se může jevit jako náhodný. Zvláště
nápadný je rovnostranný trojúhelník, skládající se z čísel 1, 4 a 5, o kterém by si mohl člověk myslet, že bude
přirozenou základnou pro filosofické úkony. Neexistují však žádné linie spojující čísla 1 a 4, nebo 1 a 5. Není to
náhoda. Nikde na obrázku není vztyčen rovnostranný trojúhelník, ačkoliv tu jsou tři rovnostranné trojúhelníky s
vrcholem směřujícím dolů. Důvodem je původní formule »Otec, Matka, Syn«, která se v sestupné škále
jednoduchosti a spirituality opakuje třikrát. Číslo 1 je nad těmito trojúhelníky, neboť je integrací nuly a závisí na
trojitém závoji negativna.
Sefiroty; které, jak jsme již ukázali, jsou emanací čísla 1, jsou tedy věci samy o sobě, a to téměř v
kantovském smyslu. Linie, které je spojují, jsou silami přírody druhu daleko méně dokonalého; jsou méně
nesrozumitelné a méně abstraktní.
DVACET DVA KLÍČŮ, ATU, NEBOLI TRUMFŮ TAROTU
Teď tu máme vynikající příklad všudypřítomné nauky o rovnováze. Vždy platí rovnice ax2+bx+x=0.
Pokud se nerovná 0, není to rovnice. A tak pokaždé, když v kabbale nějaký symbol ztrácí význam na jednom
místě, získává ho jinde. Karty s figurou a malé karty tvoří kostru stavby tarotu, který ve své základní podstatě
funguje jako mapa universa. Ale vzhledem ke zvláštnímu významu balíčku, který je Klíčem k magické formuli,
nabývá dvaadvacet trumfů obzvláštního významu.
Jaké symboly se jim připisují? Nemohou se identicky týkat některých základních idejí, neboť jejich místo
již obsadily karty 1 až 10. Nemohou hlavně reprezentovat komplex Otce, Matky, Syna a Dcery v jeho celistvosti,
protože toto místo již obsadily karty s figurou. Atribut,v jsou následující: tři matky písmen, Šin, Mem a Alef,představují tři aktivní elementy; sedm tzv. dvojitých písmen: Bet, Gimel, Dalet, Kaf, Pe, Reš a Tau – představují
sedm posvátných planet. Zbývajících dvanáct písmen: He, Vau, Zajin, Chet, Tet, Jod, Lamed, Nun, Samek, Ajin,
Cade a Qof představují znamení zodiaku.
V tomto uspořádání najdeme nepatrné překrývání významů či bezvýznamnou zápletku. Písmeno Šin má
povinnost jak vůči Ohni, tak i vůči Duchu, a velice podobně se číslo 2 účastní podstaty čísla 1; písmeno Tau zase
představuje jak Saturn, tak i element Země. Tyto obtíže vysvětluje nauka.
Těchto dvaadvacet písmen však nemůžeme minout jen tak bezmyšlenkovitě. Kámen, který stavitelé
vztyčili, se stává závěrem klenby. Dvaadvacet karet takto získává svůj vlastní charakter: má velmi zvláštní
osobitost. Bylo by zcela chybné, kdybychom řekli, že představují celé universum. Spíše se zdá, že představují
jisté zvláštní fáze universa. Nevypadá to na to, že by to byly podstatné faktory ve struktuře universa. Čas od času
se promění ve svých vztazích k probíhajícím událostem. Letmý pohled na seznam jejich názvů naznačuje, že se
již nevyznačují tak striktně filosofickým a vědeckým duchem strohého třídění, jaký se objevuje u ostatních karet.
Tady k nám mluví řeč umělce. Jejich názvy znějí: Blázen, Kejklíř, Velekněžka, Císař, Císařovna, Hierofant,
Milenci, Válečný vůz, Vyrovnání, Poustevník, Chtíč, Kolo Štěstěny, Viselec, Smrt, Umění, Ďábel, Dům Boží,
Hvězda, Luna, Slunce, Aeon, Universum. Pochopitelně to nejsou jasně srozumitelné a jednoduché symbolické
obrazy oněch znamení, elementů a planet, kterých se to týká. Jsou to spíše hieroglyfy zvláštních mystérií, s nimiž
je každý spojen. Člověk začne pomalu tušit, že tarot není pouhým jednoduchým zobrazením universa, jak se to
neosobním způsobem děje v systému I ťingu. Tarot začíná vypadat jako propaganda. Vypadá to, jakoby si Tajní
vůdci Velikého Řádu, který je strážcem osudů lidské rasy, přáli zjevit jisté zvláštní aspekty universa; položit
základy jistých zvláštních nauk; vyhlásit jisté modely práce, které jsou příznačné pro existující politické situace.
Je mezi nimi takový rozdíl, jako se liší literární kompozice od slovníku.
*
Bylo velmi nešťastné, ale naprosto nevyhnutelné, nechat se donutit k tomu, abychom zašli v argumentech
až sem, a to proto, že tato argumentace, jakožto úvod, znamenala příliš mnoho odbočení od tématu, než jsme se
dostali k přímému popisu balíčku. Doufejme, že to usnadní přechod ke shrnutí výše uvedených tvrzení.
Máme zde prostý přehled o osnově Stromu Života. Existuje deset čísel, jsou to věci o sobě; deset za
sebou následujících emanací z trojitého závoje negativna. Malé karty, s čísly 1 až 10, se vztahují k sefirám. Tyto
karty se objevují čtyřikrát, neboť nejsou čistě abstraktními čísly, ale zvláštními symboly těchto čísel v
manifestovaném universu, které se kvůli potřebě třídí do symbolické skupiny čtyř elementů.
Karty s figurou představují samotné elementy, a každý element je rozdělen do čtyř subelementů. Je to
vhodná příležitost k tomu, abychom uvedli seznam těchto karet:
Rytíř Holí, Oheň Ohně
Královna Holí, Voda Ohně
Princ Holí, Vzduch Ohně
Princezna Holí, Země Ohně
Rytíř Pohárů, Oheň Vody
Královna Pohárů, Voda Vody
Princ Pohárů, Vzduch Vody
Princezna Pohárů, Země Vody
Rytíř Mečů, Oheň Vzduchu
Královna Mečů, Voda Vzduchu
Princ Mečů, Vzduch Vzduchu
Princezna Mečů, Země Vzduchu
Rytíř Disků, Oheň Země
Královna Disků, Voda Země
Princ Disků, Vzduch Země
Princezna Disků, Země Země
Tarot má celkem dvaadvacet trumfů; mezi sefirami, což jsou věci o sobě, představují elementy, a proto je
jejich pozice na Stromu Života tak důležitá. Máme tu jeden či dva příklady. Karta, která se nazývá »Milenci«, a
jejíž tajný název je »Děti Hlasu, orákulum Mocných Bohů«, vede od čísla 3 k číslu 6. Číslo 6 je lidskou
osobností člověka; číslo 3 je jeho duchovní intuicí. Je tedy přirozené a významné, že vliv 3 na 6 je vlivem
intuitivního nebo inspirujícího hlasu. Je to osvícení mysli a srdce Velikou Matkou.
Uvažujme nyní zase o kartě, která spojuje číslo 1 s číslem 6. Tato karta se nazývá »Velekněžka«, a je
připsána Luně. Karta představuje nebeskou Isis. Je to symbol naprosté duchovní čistoty; je to zasvěcení do její
nejtajnější a nejintimnější formy; do lidského vědomí se vylévá z prapůvodního božského vědomí. Při pohledu
zezdola je to čisté a neochvějné úsilí člověka o božskou přirozenost, jeho zdroj. Bude lépe, když se do těchto
záležitostí ponoříme hlouběji a kartami se budeme zabývat po pořádku.
*
Z předchozího bude zřejmé, že tarot především zobrazuje Strom Života v jeho universálním aspektu, a
potom že je také svérázným komentářem, který ilustruje tu fázi Stromu Života, jež je mimořádně zajímavá pro osoby pověřené ochranou lidské rasy ve zvláštní době, kdy se z pověření pracuje na nějakém daném balíčku
karet. Tito strážci proto považují za správné pozměnit vzhled balíčku, pokud mají dojem, že je třeba to učinit.
Tradiční sada byla sama o sobě podrobena četným úpravám, které, vzhledem k tomu, že se hodí, byly přijaty.
Tak například: Císař a Císařovna se v karetních sadách z období středověku zcela jistě vztahovaly k posvátnému
římskému císaři a jeho manželce. Karta, původně nazývaná »Hierofant«, zpodobňující Osirida (jak to naznačuje
obrys tiáry), se stala v období renesance Papežem. Velekněžka se začala nazývat »Papežkou Johannou«, neboť
vyjadřovala jistou symbolickou legendu, která kolovala mezi zasvěcenými a byla vulgarizována v bajce o ženské
Papežce. Ještě důležitější karta »Anděl«, neboli »Poslední Soud«, představovala zkázu světa ohněm. Jeho
hieroglyf je, svým způsobem, věštecký, neboť když byl svět 21.března 190410 zničen ohněm, pozornost lidí se
nevyhnutelně zaměřila na podobnost této karty se Stélou Zjevení. Toto datum představuje počátek Nového
Aeonu, a zdálo se vhodnější poukázat na počátek tohoto aeonu, neboť vše, co je známo o příštím aeonu, který
má nastat za 2000 let, je to, že jeho symbolem je »ten s dvojí holí«11. Ale Nový Aeon způsobil v zaběhnutém
řádu věcí tak fantastické změny, že by bylo zjevně absurdní pokoušet se udržovat přežité tradice: »rituály starých
dob jsou černé«12. Následným úsilím přítomného písaře bylo uchránit ty podstatné rysy tarotu, které jsou
nezávislé na periodických změnách aeonu, a aby se přitom zmodernizovaly ty dogmatické a umělecké rysy
tarotu, které se zatemnily. Umělecký vývoj se nesmí Věčnosti dotknout, kromě toho je třeba se postavit do
pozice přední hlídky, někdy možná téměř revoluční, s ohledem na takové nepředvídatelné události, které
podléhají říši Času.
10 Viz »The Equinox of the Gods«, loc.cit.
11 Viz AL, III:34. Odkaz se týká Maaty, Themis, bohyně Rovnováhy.
12 Viz AL, II:5.
2024 ©