III. Alchymie a chemie, alchymisté v Čechách – kámen mudrců, transmutace, elixír mládí a podvody

 III. Alchymie a chemie, alchymisté v Čechách – kámen mudrců, transmutace, elixír mládí a podvody

Alchymie a vynálezy od starověku

40 000 – 12 000 let př.n.l.

 

• Asi od 40 000 př.n.l. se Austrálci dostávají přes úžiny do Austrálie.

• Vydělávání kůží vtíráním tuků, máčení v roztocích solí, působení tříslovin ze stromové kůry. Eskymáci zahajují zpracování kůží žvýkáním – základním znakem krásy a ocenění eskymácké ženy jsou zdravé zuby.

• Počátky hrnčířství – pletené koše z proutí vymazané hlínou se vypálily. Hliněné sošky. Hrnčířství a použití vypalování ohněm otevřelo cestu metalurgii.

• Použití vrtáku s násadou k ručnímu vrtání, později se k vrtání typu svidřík používá luk s tětivou. Ten se používá i k rozdělání ohně třením. Počátky používání luku jako střelné zbraně se kladou asi na 12 000 let.př.n.l, někdy až na 80 000 let.

• Podzemní těžba surovin – pazourku, vápence aj.

 

12 000 let př.n.l. – 10 000 let př.n.l.

 

• Domestifikace zvířat (Blízký východ, severní Afrika), nejdříve ovce a kozy, pastevectví, sklizeň planých obilovin, srpy s kamennou čepelí

 

9 000 let př.n.l. – 7 000 let př.n.l.

 

• Zemědělství, stálá sídliště, jednozrnná pšenice ( údolí Jordánu), dvouřadý ječmen ( severní Irák), čočka.

• Žací nože, srpy, rydla, ruční mlýnky, pazourkové nože, pilky a hroty se zatmelovaly živicí do násady.

• Sušené cihly, hliněné pece

 

8 000 let př.n.l.

 

• Opevněné město Jericho (cihlová hradba a kamenné věže) s asi 3 000 obyvateli, možná ovládalo obchod s obsidiánem až z Anatolie.

• Keramické a hrnčířské pece.

• Kamenné nástroje (sekery) – vyrábí se pomocí kamenných pil bez zubů s podsypáváním písku, brousí se kamennými brusy, vrtá se dutým vrtákem (v knize Světové vynálezy v datech [6] je uváděna jako pomocný nástroj dutá kost nebo dřevo z bezinky – to bude zase diskuze, už preventivně zalézám do díry vyvrtané tímto dutým vrtákem) a podsypává se pískem. Dosahuje se prý kvality vrtu srovnatelnou s dnešní technikou s nástroji z kovu. No nevím, ale nikdo snad nemůže pochybovat, že kamenné sekery a mlaty byly provrtané.

• 8.-7. tis. př.n.l. – nástroje z přírodní vytepané mědi ( Anatólie a Irán)

 

7. tis. př.n.l.

 

• Město Catal Hüyük v Anatolii (6620-5400 př.n.l.)

• Anatólie – nalezeny zbytky textilií spřádána rostlinná vlákna tkána na stavech nebo prkénkách, přeslice, vřeteno a později se setrvačníkem,

• Barvení textlií rostlinnými barvivy

 

7.-6. tis. př.n.l.

 

• Anatólie – tavení mědi rudy (asi z malachitu) a snad i olova. Teplota podle nalezené strusky přes 1000°C, byl snad použit lignit jako palivo. Metalurgie mědi byla objevena později také v Mezopotámii v městských civilizacích. Později se redukovaly i sirníkové měděné rudy. Metalurgie byla základem rozvoje civilizace.

 

6.-5. tis. př.n.l.

 

• Údolí Mezopotáme, Nilu, Indu, umělé zavodňování, rycí hák. Rádlo jako předchůdce pluhu nejdříve asi v Mezopotámii.

• První osady zemědělců na území Čech (Bylany, Mohelnice)

• Přední východ – měď se ková a brzy i odlévá do forem – slévárenství má zásadní význam v pozdější výrobě bronzu i železa.

• Ceněné měděné rudy se přepravují daleko, dolují se za pomoci ohně a ochlazení

• Výrobky ze zlata, stříbra (spíše slitina), z olova

 

5.-4. tis. př.n.l.

 

• rotační hrnčířský kruh, využití plachet lodí, vahadlová čerpadla (šádúfy). Města s chrámy, které jsou základem vědy.

 

4. tis. př.n.l.

 

• Mezopotámie – město Uruk ( biblický Erech) město s chrámem o ploše 2 000 m², přilehlé dílny s tavícími pecemi, tkalcovny.

• Sumer (snad i Indie) – kolo a vozy s koly. Kolo jako základní vynález lidstva proniká do dalších odvětví techniky.

• Primitivní postroje k zapřahání zvířat, domestifikace koní (nepoužívají se zprvu k tahu), karavanní přeprava obchodu pouští

• Mezopotáme a Egypt – použití klenby (blíže neurčeno jaké, snad se myslí úzké klenby nad dveřmi a okny, kdy stačilo cihly přidržet rukama pomocníků)

• Egypt obrázkové slovní písmo (hieroglyfy) a číslice

• Egypt – 4 000 př.n.l. – výroba papyru a jeho použití pro psaní, ale i pro výrobu rohoží a oděvů Pozn.: Papyrus byl později nahrazen levnějším, ale méně trvanlivým papírem a pěstování papyru v Egyptě zaniklo, obnoveno až r. 1969. Tak zvaný Papyrus Erebus má pocházet asi 1 500 př.n.l. a obsahuje už krycí symboly pro používané látky typu krev – suřík, vraní krev = rumělka, osiridova krev = železná rez. Význam papyru pro vědu a kulturu byl obrovský a ztráta Alexandrijské knihovny s údajně až půl milionem svitků nedozírná. Počátky alchymie jako spojení teorie a praxe pochází z alexandrijského období 1.-3. století. Zakladatel hermetického učení Hermes Trismegistos jmenuje i dvě ženy – Isis zjevuje svému synovi Hórovi tajemství výroby zlata. Egyptské královně Kleopatře je formálně připsáno farmaceuticko- kosmetické dílo a dílo Chrysopoiia („Výroba zlata“). Evropská alchymie nevychází přímo z Leidenského a Stockholmského papyru, které byly nalezeny a zpřístupněny až v 19.-20. století.

• Egyptské hroby asi 3 500 př.n.l. obsahovaly primitivní skleněné perly. Lití skla do forem je z doby pozdního Egypta.

• 3 300 př.n.l. v Sumeru první použití klínového písma na hliněných destičkách jde o obchodní záznamy. Podle tradice se později obchodní smlouvy dělaly jako dva stejné zápisy na téže desce, která se pak rozlomila, shodnost na lomu zaručovala její pravost pro obě strany.

• Nejstarší želené výrobky, původ železa meteorický

• Balkán – dolování měděné rudy

 

3 000 – 2 500 př.n.l.

 

• Kovářské nástroje (kleště), měchy na dmýchání vzduchu

• Výroba bronzu, tvrdé nástroje, drát, plech odlévání na ztracenou formu – tvar se vytvoří z vosku a pokryje hlínou

• Egypt – zlatotepectví až do tloušťky tisíciny milimetru. Pozn.: Později se nejtenčí plátky zlata 0,0001 mm dělaly prokládáním mezi vrstvy (prý ze slepého) dobytčího střeva a ve formě se působilo opakovaně tlakem údery velkého kladiva. 1 m2 tohoto lístkového zlata vážil asi 2,45 gramy (méně než 0,1 cm³).

• z doby bronzové se dochovaly předměty sporně nasvědčující použití soustruhů – byly to vrtáky pomocí obtočené tětivy luku. Jiní soudí, že soustruh byl vynalezen až po 1 000 př.n.l.

• Mezopotámie – využívá se západkový zámek až s 8 západkami

• Vodní hodiny, primitivní formy dodnes běžných věcí a nástrojů (židle, stoly, křesla, nádoby, látky, cihly, omítky, sekery, skoby, dláta, nože,síta, brusy, váhy, provazy, plechové trubice aj.)

• 2750 př.n.l. – počátek stavby Stonehenge, tři hlavní etapy výstavby byly kolem 1900 př.n.l., 1750 př.n.l. a 1650 – 1400 př.n.l.

• 2600 př.n.l. – 2000 př.n.l. – Harappská civilizace při řece Indu – město Mohendžo-dáro

 

Další souvislosti už jsem nepsal, snad jen Féničany je možno pro rozvoj alchymie zvláště ocenit.

 

Na začátku 1. tisíciletí př. n. l. začíná fénická kolonizace západního Středomoří Féničany, kteří rozšířili zvláště sklo a barvivo na látky purpur, které bylo mimořádně ceněno a bylo vlastně odznakem moci a bohatství (foinix = purpurová barva). Féničané zavedli v písmu samohlásky, které se v egyptském jazyce nepsaly.  

 

Alchymie a vynálezy od starověku

 

 

Vůz se čtyřmi koly, detail z královské stély v Uru, Sumer, okolo 2500 př.n.l.

 

Těžko najít konkrétní podklady pro toto tvrzení, kromě mýtů, kdy Hermes měl přijít z Atlantidy 400 let před stavbou velkých pyramid. To je podle klasického datování těsně před rokem 3000 př.n.l. Zato lze najít mnoho argumentů proto, že základní objevy civilizace byly vzhledem k různým výchozím podmínkám vytvořeny na různých místech nezávisle. Proti jednotnému vzniku civilizace pocházející z Atlantidy, která se přenesla nejdříve do starého Egypta a pak dále, svědčí i to, že v Egyptě, Mezopotámii a kolem Indu vznikaly různé druhy písma. Podobností písma by se měly vyznačovat civilizace vycházející z jednoho základu. A není tomu tak. Jiné příklady různorodosti výchozích kultur následují.

 

 

 

Vozy využívají kola jsou už na počátku mezopotámské civilizace – v královském období Sumeru asi 2800 př.n.l.-2300 př.n.l. se podle zobrazení na královské stéle z Uru používaly vozy čtyřkoké i dvoukolé tažené onagery (druh osla).

 

A v téže době se v Egyptě stavěly pyramidy bez použití kol. Jestliže podle atlantologů byly postaveny pyramidy dříve, proč se pokročilejší techniky (ani použití vozů nebo kár a tažných zvířat) nedochovaly? Po údajně vyspělé civilizaci, která stavěla Velké pyramidy, se nedochovalo kousek železa. Nikde na zemi se nestalo, že by vynález výroby železa byl zapomenut, snad jen v malé vikingské osadě v Americe zaniklé nejspíš násilně (první byl v Americe 1002 Leif Ericsson).

 

Megalitické stavby jsou rozesety po světě a dopátrat se shodných rysů odpovídající jedné vyspělé civilizaci Atlanťanů na počátku je těžké. Mezi nejstarší patří i Stonehenge, kde počátek stavby (jámy) je datován radiokarbonovou metodou na 2750 př.n.l., hlavní práce začaly kolem 1900 př.n.l, dokončeny byly asi 1400 př.n.l. Některé megality tam byly přepravovány až 200 km převážně vodní cestou ze západního Walesu, nejvyšší je triliton ze dvou svislých a jednoho vodorovného kamene, je 8,5 m vysoký. Přeprava kvádrů po souši patrně smykem a po válcích se měla dít za pomoci volských potahů. Jenom zvedání kvádrů pomocí ramp bylo odhadnuto na 2 miliony pracovních hodin. Výsledky i postup práce je hodně odlišný od pyramid.

 

Tak jsme se proběhli z Jericha do Egypta, pak přes Anatolii do Mezopotáme a Indie – všude vznikla střediska s rozvojem civilizace a technickými vynálezy, prostě střediska vnikala na různých místech paralelně i ve vzájemných spíše blízkých kontaktech. Nenalézám výjimečnost Egypta, kde měli v prehistorii přistát Atlanťané. Hermes měl dorazit do Egypta 400 let před stavbou pyramid, to je něco málo před 3 000 př.n.l. To byla doba, kdy existovaly i jiná centra civilizace vývojem na Egyptu nezávislá.

 

Atlanťanům je v počátcích alchymie přičítán zásadní význam. Rozumně lze historický podklad pro vznik bájí o Atlantidě v egyptském a helénistickém starověku vidět ve zkáze ostrova Théry (Santorini) někdy kolem mezi lety 1660 až 1600 př.n.l. výbuchem podmořské sopky. Oblast byla osídlena od neolitu a Kykladská kultura asi na 200 ostrovech začíná kolem roku 3 000 př.n.l. Na dnešním zbytku Théry jsou doklady, že obyvatelé ostrova stačili při příznacích sopečných erupcí opustit – bylo nalezeno zničené město, vrstva sopečného popela byla až 5 m, ale málo kosterních zbytků a zlata, které by svědčilo a náhlém ukončení civilizace jako tomu bylo v Pompejích. A tak můžeme uvěřit tomu, že „Atlanťané“ z Théry včas odpluli a přenesli svou kulturu na vzdálená místa.

 

Blízký ostrov Kréta v té době vykazuje zasažení zemětřesením, silnou vlnou tsunami a paláce nedlouho později po částečném obnovení byly zničeny požárem. Středomořské ostrovy měly v té době unikátní naleziště měděných rud s obsahem až 15% mědi na Kypru. Dnes se těží rudy desetkrát chudší. Vysokou úroveň zpracování mědi a kovů lze tedy v oblasti této potenciální Atlantidy očekávat, stejně jako bohatství z něj plynoucí. Při pohledu na časovou osu vidíme, že Egypt v době uváděné jako počátek alchymie za vlády boha Herma (těsně před rokem 3 000 př.n.l.) v této časové ose nijak nevyniká.

 

 

Mohendžo-dáro, zachované zbytky starověkého města, autor fotografie: Usman Ghani, licence CC BY-SA 3.0

 

Zaujme Harappská kultura 2600-2000 př.n.l. (současník Velkých pyramid ) poblíž řeky Indu, kde bylo i město Mohendžo-dáro s 50 000 obyvateli, s kamennými domy, řemeslnou výrobou, keramikou, záchody a vanami napojenými na kanalizaci pod úrovní ulic. Používali tam nepálené cihly, těsnění vodního bazénu bitumenem. Podobnost s Egyptem není moc zřetelná.

 

 

 

Ani vyspělá nejstarší civilizace v Sumeru nevznikla od břehu moře od Atlanťanů, ale od nížin kolem řek s úrodnou půdou. Akkadský král Sargon I. kolem roku 2300 př.n.l. začal výboje ze středu dnešního Iráku a dobyl města, zničil hradby a vyvraždil jejich obyvatele, postoupil až k Perskému zálivu. O nic lepší to nebylo ani později za Ivana IV. Hrozného, při založení ruského impéria prý zahynula polovina obyvatel. A zničil jedno z největších měst tehdejší Evropy Novgorod, tehdy postavené ze dřeva.

 

No to je závěr přímo hrozný. Takže se raději potěšíme tím:  

 

Co čeští chemici dali lidstvu

 

Otto Wichterle (27. října 1913 Prostějov – 18. srpna 1998) byl český vynálezce a chemik, je zakladatelem makromolekulární chemie u nás. Jeho vynález měkkých kontaktních čoček se zrodil takřka v garáži – při odlévání rotujícího gelu použil motorek z gramofonu a spolupracovala s ním jeho manželka. Princip kontaktních čoček jeho spolupracovník neoprávněně vyvezl (neříkejme přímo ukradl) do USA. I přes zpoždění několika let způsobené soudy to byl nejúspěšnější český chemický patent všech dob. Američtí výrobci kontaktních čoček v rozhovoru pro naši televizi uvedli, že za jim přinesl zisk, myslím, přes 200 milionů dolarů. Profesor Wichterle nezahořkl ani k naší zemi ani k Američanům, jeho návštěva v tomto americkém závodě proběhla v džentlmenském duchu a vzájemném respektu.

 

 

J. Heyrovský, archiv ÚFCH J. Heyrovského AV ČR, v.v.i., licence CC BY-SA 3.0

 

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 – 27. března 1967) byl oceněný v roce 1959 Nobelovou cenou za chemii za objev polarografie z roku 1929.

 

 

 

Polarografie se ukázala v padesátých letech jako skvělá analytická metoda zvláště na roztoky solí kovů. Alchymisté zkoumali fixování rtuti – to je pronikání jiných atomů do kapalné rtuti. Rtuťová kapková elektroda u polarografie využívá rtuťovou kapku padající roztokem vzorku. Na povrchu kapky dochází ke změně potenciálu a měří se závislost proudu a napětí, což dává kvalitativní i kvantitativní výsledky.

 

Takže Heyrovského vynález završil alchymistické bádání se rtutí na místě tomu odpovídajícím – v Praze.

 

Prof. Antonín Holý (narozen 1936 v Praze) se zabývá vývojem léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS. Prof. Antonín Holý je držitelem 60 patentů, spoluautorem více než 420 publikací.

 

Antivirotika vyráběná na základě licence původních objevů Antonína Holého jsou Vistide (působící např. proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic či proti virovému zánětu oční sliznice), Viread (tenofovir) pro léčení AIDS a Hepsera jako lék proti virové hepatitidě B. Kombinace preparátu Viread s emtricitabinem pod názvem Truvada patří k nejúspěšnějším lékům proti AIDS.

 

Profesor Holý má těžko pochopitelnou intuici z chemického vzorce sloučeniny odhadnout možnosti jejího působení jako léku. Přitom počet organických sloučenin se blíží k 20 milionům, ročně se objevuje řekněme tři čtvrtě milionu a většina z nich zůstane jen ve stadiu ohlášení objevu nové sloučeniny. Takže i prof. Holý navázal na tradice hledání alchymistického léku na nesmrtelnost – objevuje léky pro alespoň lepší život.

 

Prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc. (narozen 1946), je objevitelem nepravé vodíkové vazby. Dalším jeho zásadním objevem je role patrových („stacking“) interakcí v DNA a proteinech. Vodíkové vazby mají pevnost asi 1/10 kovalentních vazeb a jsou rozhodující při tvorbě nukleových kyselin. Jeho práce byly citovány více než 10 000x (patří mezi 2 nejcitovanější české vědce) a Hirschův index má hodnotu 57 (nejvyšší mezi českými vědci).

 

Atomární tužka – metoda atomární manipulace objevená za účasti českých vědců, která umožňuje psát na povrch pevné látky pomocí jednotlivých atomů podobně jako psací pero. Nová metoda umožňuje nejenom zápis, ale i kontrolované vymazání již vytvořených atomárních vzorů. Snahou alchymistů bylo rozdělit látku a původní pralátku a vytvořit novou kvalitnější – hlavně zlato.

 

Friedrich August Kekulé von Stradonitz, německý chemik, potomek české emigrantské pobělohorské šlechty pocházející ze Stradonic, v roce 1857 se spolupodílel na objevu čtyřvaznosti uhlíku, v roce 1865 navrhl cyklickou strukturu pro benzen. Traduje se mírně alchymistická historka tohoto objevu – ve snu se mu zdálo, že vidí kruh opic, které se drží za ruce, což ho přivedlo ke známé cyklické struktuře benzenu C6H6.

 

Kostka cukru – ředitel dačické rafinerie byl Jakub Kryštof Rad, původem Švýcar. Traduje se, že paní Radová se při sekání homole zranila, což podnítilo manžela k vynálezu kostky cukru (1841). Privilegium na vynález dostal roku 1843. V reklamě na předsednictví v Unii jsme mohli mít místo kostky cukru možná i troubu – myslí se bezešvou troubu typu Mannesmann vynalezenou v Chomutově. Současník té doby Edison se vyjádřil, že je to největší technický objev.

 

Ing. Jiří Nor – guru palivových článků v Kanadě a USA, narozen v Praze, emigroval v roce 1968. Generátor Pawersteck má parametry 24 V, 100 A a 2400 W a životnost 2000 hodin. Jeho rozměry jsou 21 x 22 x 72 cm a hmotnost 33,2 kg. Vývoj směřuje k pohonu elektromobilů palivovým článkem. Vyvinul také rychlonabíječku pro akumulátory, jejíž princip využíváme třeba pro dobíjení mobilů.