Tajemné místa v ČR

      Tajemné místa v ČR:

Také vás nenechávají v klidu tajemná a záhadami opředená místa?Kam na výlety, ze kterých vám bude přebíhat mráz po zádech. Vypravte se spolu s námi na putování po místech, která jsou opředena rouškou tajemství, záhadami a mystérii. Některá z nich jsou doslova prosycena příjemnou energií, kterou pocítí i ti, kteří běžně nejsou na takové vjemy citliví. Existují však i místa spojována s neštěstím a tragédiemi, kde již samotný pobyt nepřináší příjemné pocity a některá místa v sobě ukrývají záhady, které se dosud nepodařilo objasnit. Říká se, že v každé z legend leží pravda – pojďte objevovat místa s nimi spojená.

Neobjasněné záhady dávno zaniklých kultur

Býčí skála - místo rituálního pohřbu haštalského velmože

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu je prastarým obětištěm snad z doby bronzové nebo možná ještě starší. V 19. století zde Dr. Jindřich Wankel odkryl tzv. Halštatský pohřeb spojený s lidskými oběťmi, který se tu konal v 5. století př.n.l. Podle starodávného zvyku, muselo bohatého velmože následovat do říše mrtvých také čtyřicet mladých dívek, jeho sloužící a koně.  Tělo nebožtíka bylo spáleno na hranici, ostatní byli krutě umučeni. Uťaté ruce dívek se našly na kamenném oltáři, mrtvoly bez hlavy padaly přes sebe a zůstaly ležet tam, kde se zhroutily. Také koně byli rozsekáni na kusy a jejich údy rozmetány po jeskyni. Hrůznou scénu nakonec vykonavači obřadu zasypali obilím. Ke skále se váže také řada pověstí, které jsou snad vzpomínkou na děsivý pravěký obřad, jenž plně nevymizel z myslí lidí dodnes. Z Býčí skály vychází výrazná negativní energie, která je schopna citlivé jedince od vstupu do jeskyně odradit.

 Největší český menhir Kamenný pastýř:

Energetická magnetická pole dovedli mistrně využívat Keltové ke svým obřadům a rituálům. Většinou se jednalo o obřady spojené s přírodními úkazy. Aby energii Země podchytili a využili, vztyčovali na různých místech megalitické stavby. Na našem území se jich dochovalo několik, k těm nejznámějším patřil Kamenný pastýř se svým stádem. Jednalo se o menhir obklopený dvanácti menšími, které však časem musely ustoupit orbě. Dnes u vesnice Klobouky najdete pouze Pastýře – tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec. Dodnes se vědcům nepodařilo určit jeho původní význam.Zajímavým faktem je souvislost mezi menhirem a horou Říp, kterou od kamene můžete zahlédnout. Pozorováno od Pastýře vychází Slunce ve dnech 30. 4. a 13. 8. přímo za Řípem, tedy přesně na významné keltské svátky Beltine a Lugnasad.

Veřejova skála - vstup do bájné hory Blaník

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři. Na temeni Velkého Blaníku jsou kupy kamenů a takzvané Rytířské skály, které nápadně připomínají jakousi dávnou rozbořenou stavbu. Dříve se vysvětlovalo, že jde o pozůstatky středověkého hradu, nejnovější zkoumání však ukázalo, že jde o málo znatelné zbytky dávného halštatsko-laténského hradiště, staré více než 2000 let.

Mezi místními obyvateli se vyprávějí nejrůznější příběhy o tom, že někdo vstoupil do hory, za nedlouho z ní vyšel, ale ve skutečnosti uběhlo mnoho let. Badatelé se domnívají, že tyto příběhy lze vysvětlit pouze tím, že na Blaníku či v jeho bezprostředním okolí je možný vstup do paralelního světa či časoprostorový tunel. Blaník je sopečného původu, navíc se nachází v oblasti s jistými geomagnetickými anomáliemi, a to by mohlo vysvětlovat příčinu oněch "záhadných" jevů. 

Tajemné podzemí pod hradem Trosky

Trosky jsou jednou z dominant Českého ráje. Tajemné podzemí hradu přitahovalo pozornost amatérských badatelů a dobrodruhů od 18. století. Hrad tvoří dvě věže Baba a Panna. Pověst vypráví o staviteli Čeňkovi z Vartenberka, který nechal kvůli tajnému zásobování a možnosti úniku vybudovat podzemní chodby a jeskyně. V chodbách je k vidění mnoho varovných nápisů, psaných dokonce i švabachem, které odrazují případné dobrodruhy k dalšímu pátrání. Podle svědectví obyvatel z doby před 2. světovou válkou chodba ústí k podzemnímu jezírku, které sloužilo jako zásobárna vody pro hrad. Skutečností je, že doposud nebyly na hradě nalezeny žádné stopy po studni. Za jezerem mají být nízké, železem pobité dveře vedoucí k nikdy neobjeveným pokladům.   Roku 1859 se čtyři studenti ze Sobotky po několika dnech prokopali úzkou chodbou do velké jeskyně, která byla dle jejich slov prostorná jako Malé náměstí v Jičíně. Šikmou chodbou se odtud studenti dostali do hlubokého sklepa, kde jim v dalším postupu zabránil obrovský balvan, na kterém bylo černou olejovou barvou napsáno: "Ani krok dále, sice tvoje smrt". V podzemí hradu by tak dodnes měly být ukryty cennosti loupeživých rytířů Šofa a Švejkara a také Oty z Bergova, který se roku 1415 podílel na vyloupení Opatovického kláštera. Vstup do podzemí z hradu je ale velmi dobře ukrytý, dodnes se jej nepodařilo objevit. Jediným přístupným místem je asi 500 metrů východně od hradu v příkré zalesněné stráni vchod do jeskyně.