Příběh jednoho kluka

Příběh jednoho kluka

Bylo 20. června asi 10 hodin odpoledne a s mojí mladší sestřenicí jsme se rozhodli, že večer vyvoláme nějakého ducha... Nastala tma a kolem 22 hodiny jsme na to šli. Celkem jsem tomu nevěřil. Rozhodli jsme se, že budeme vyvolávat jen tak "naslepo", tzn. jsme nevyvolávali žádného určitého ducha. Šli jsme na nejtemnější místo na půdu. Obecně jsme postavili svíčky v obrazci pentagramu a oba spojili ruce. Já říkal a Alena opakovala. Nějakou dobu jsme vyvolávali, až Alena vykřikla a ukazovala na střešní okýnko. Myslel jsem, že si ze mě dělá "srandu", ale pak vedle mě spadla kosa... to jsem měl nahnáno, ale to nebylo vše. Alena zbrkle sfoukla svíčky a utekla a tím porušila rituál. Díky tomu jsme ho nemohli odvolat. Celé 2 týdny jsme čekali na vhodnou příležitost, než nastane úplněk. Ta noc byla nejhorší v mém životě, k tomu začala ještě bouřka. Rituál jsme sice dokončili, ale najednou jsem slyšel dole nějaké bouchání a třaskání, když jsme slezli z půdy. Pomalu se vkradli do kuchyně a tam byly vymlácené hrníčky z regálu a ještě se kýval lustr... Od té doby se vyvolávání vyhýbám. Duch nás na zbytek prázdnin nechal být... Varuji všechny, vemte si ponaučení, že nesmíte vyvolávat jen tak naslepo...